Konference Česko je nano: Česká republika má potenciál stát se lídrem v nanoprůmyslu

Česká republika má nakročeno k tomu, aby se stala světovým lídrem v nanotechnologiích. Na konferenci Česko je nano to dnes řekl vicepremiér pro vědu, výzkum a inovace Pavel Bělobrádek. Připomněl, že ČR patří řada "nanopatentů", veřejnost ale o nich málo ví, zahraniční výrobky prý bývají mnohdy známější než české.

Na konferenci Česko je nano se sešli přední představitelé českého nanoprůmyslu

Lukáš Konečný je vedoucí revolučního projektu pureSPACE Solution

Pavel Šefl z FN Nano ukazuje, že v pokojích ošetřených fotokatalytickými nátěry se cítíte krásně jako pták při letu horskou krajinou

JIMIplet vyrábí jedinečné látky, z kterých se šije například funkční prádlo. To pak odvádí pot, nebo je voděodolné.

Příklad užití látek JIMIplet

Kapitán nanoprůmyslu Jiří Kůs byl na roztrhání. 

Pavel Malúš, mluvčí ANP ČR, vysvětluje, že VTI dokáže z výkalů vyfiltrovat pitnou vodu. Užití vidí například při dobývání vesmíru, ale i v zemích s nedostatkem pitné vody.

Stejně jako nano umí dělat velké věci, tak i nano vtipy umí vyvolat velký výbuch smíchu

Jiří Kůs, předseda ANP ČR spolu s Pavlem Bělobrádkem na konferenci Česko je nano. 

„Víte, Česká republika je vlastně také taková nano země, ale může dokázat velké věci. Stejně jako malé nano věci mohou změnit chod světa. Ony ho vlastně už mění"

Děkujeme za tak velkou účast

A teď všichni skandujeme: "Česko je nano"

Pavel Bělobrádek ocenil dlouhou a těžkou cestu k této konferenci: „Česko je nano je slogan jednoduchý a jasný a jednoduché to opravdu je, ale cesta k tomu jednoduchá nebyla." Jménem Asociace mu děkujeme! 

V publiku seděli odborníci, novináři i politici. 

Kapacita Lichtenštejnského sálu byla naplněna. 

Protiroztočové hračky s nanovláknem

"Nanotechnologie jsou tím, co má obrovský potenciál. Máme velké štěstí, že se tomuto odvětví věnuje řada českých firem a výzkumníků," uvedl Bělobrádek. ČR je jedním ze světových inkubátorů nanotechnologií, pracují s nimi podle Asociace nanotechnologického průmyslu ČR již zhruba čtyři desítky firem a několik vědeckých pracovišť.

To, že Česko bude představovat velmoc v těchto technologiích, může mít zásadní vliv na ochotu investic z okolních států, uvedl vicepremiér. "Nanotechnologie se budou dotýkat každého z nás," řekl. Jde podle něj o oblast, která nesmí v národních prioritách orientovaného výzkumu chybět. O penězích, které by v příštích letech na jejich podporu šly, se jedná.

Nanovlákna jsou zhruba tisíckrát tenčí než lidský vlas a odborníci je považují za materiál třetího tisíciletí. V roce 2004 vyvinula Technická univerzita v Liberci jako první na světě technologii, která umožňuje průmyslovou výrobu nanovlákenných netkaných materiálů. Z nanovláken se vyrábí například protiroztočové lůžkoviny a antialergické hračky, které jsou nejúčinnější ochranou a prevencí pro alergiky na trhu. 

ČR by podle Bělobrádka neměla vést jen v tradičních průmyslových oborech, z nichž některé jsou velmi závislé na energiích a surovinách, ale měla by jít dopředu cestou, která je vhodná pro 21. století. Vzbudit se musí podle něj také zájem u mladých lidí, aby šli studovat obory, které s nanotechnologiemi souvisejí. Podle zástupce Generálního ředitelství pro výzkum a inovace Evropské komise Christose Tokamanise jsou nanotechnologie důležitým konkurenčním nástrojem. Zdůraznil, že podporu by měly dostat malé a střední podniky a ucházet se i o evropské fondy.

"V porovnání se světem jsme jedním z inkubátorů, jednou ze zemí, kde nanotechnologie začaly. Teď je otázka, co s tím uděláme dál," řekl v projevu na konferenci předseda Asociace nanotechnologického průmyslu Jiří Kůs, který zdůrazňuje, že Češi mají být už teď, na co hrdí. . Obor se rozvíjí teprve od konce 90. let minulého století. V současnosti se podle Tokamanise na nanotechnologie zaměřuje řada až sedm desítek regionů EU. "Spolupráce ale mezi nimi v tomto oboru moc nefunguje," konstatoval. Apeloval proto na nově vzniklou českou asociaci, aby se přidala do panevropské platformy.

"Nano" se využívá například v textilním průmyslu, medicíně, kosmetice, speciálních antibakteriálních nátěrech nebo i úpravách povrchů materiálů, například proti promoknutí, čištění vody od virů a radiace. "Není to jen inovace. Je to technologická změna, kde člověk najednou umí manipulovat s hmotou na molekulární úrovni. Jde to napříč všemi obory," vysvětlil Kůs.

Jedním českých projektů, kde se používají nanotechnologie, je PureSPACE Solution, ti vytváří hypoalergenní prostor, který se čistí sám. Pomocí fotokatalického nanonátěru ošetřují zdi a stropy, vyčistí tak vzduch od vysoké koncentrace mikroorganismů – alergenů, virů a bakterií. Zabraňují tím šíření nemocí a spouštění alergií. Zároveň ošetří textilní nábytek pomocí hydrofobních nástřiků, které zabraňují jejich ušpinění a stejný nástřik aplikují i v koupelně, která se pak čistí sama. „O naší službu projevují zájem hotely, kterým vytváříme hypoalergenní pokoje na klíč, ale i normální lidé, kteří mají sníženou imunitu, nebo je chtějí žít v čistém a moderním prostoru," říká vedoucí projektu Lukáš Konečný. Ošetřit se podle něj dají ale jakékoliv prostory, sám vidí největší potenciál v nemocnicích, ordinacích, kancelářích a školských zařízení, kde je vysoká šance přenosu nemocí, ta se právě jejich technologií dá snížit minimálně o 30 %. Školky, které byly ošetřeny technologií pureSPACE Solution hlásí vyšší docházku až o 50 %.  

 Pardubická firma Pardam naopak využívá "nano" jinak. Podle ředitele Jana Buka podala firma na konci února patentovou přihlášku na nanovlákenný elektricky vodivý materiál. Když se do něj pustí proud, tak je schopen v kontaminované vodě zabíjet viry a bakterie. Na vývoji spolupracuje se slovinskou univerzitou. Výrobky se mohou uplatnit v armádě i zemích třetího světa, řekl Buk ČTK.

zdroj.: ČTK