Češi poprvé získali technologického „Oskara“ za zelenou technologii

Česká biotechnologie Hydal, kterou na globální trh uvedla rovněž česká nanotechnologická společnost NAFIGATE Corporation a. s., získala prestižní cenu Frost & Sullivan za nejlepší technologickou inovaci.

PRAHA 31. 3. 2015 - Česká republika získala ocenění, o které ročně usilují stovky inovátorů - vědců a společností z celého světa. Spojení výzkumné a komerční sféry vyneslo ČR až k ocenění za nejlepší evropskou inovaci: „The 2015 European Frost & Sullivan Award for Technology Innovation”.  Uděluje ho celosvětová agentura Frost & Sullivan, která už padesát let vyhodnocuje přínos nových poznatků pro rozvoj lidské společnosti. Češi získali ocenění za biotechnologii výroby biopolymerů Hydal z použitého fritovacího oleje, kterou z laboratoří Vysokého učení technického (VUT) Brno do života uvedla rovněž česká společnost NAFIGATE Corporation a.s.

„S touto unikátní biotechnologií jsme se poprvé setkali na VUT v roce 2011. Rozhodli jsme se jí pomoci do života a z vlastních zdrojů jsme ji připravili pro obchod na globálním trhu. Uspěli jsme a získali tak pro Českou republiku i historické prvenství. Podle agentury Frost & Sullivan jsme vůbec první českou technologií tohoto typu, která cenu získala,” uvedl Ladislav Mareš, předseda představenstva NAFIGATE Corporation, a.s.

Frost & Sullivan má více než 40 kanceláří na šesti kontinentech a těží z padesátileté zkušenosti získané partnerstvím s tisícovkou společností, vznikajících firem a investorů po celém světě. Její ocenění je každoročně ve vědeckém světě i komerční sféře očekáváno podobně jako pověstné filmové Oskary. Frost & Sullivan cenu uděluje na základě hodnocení více než 14 tisíc expertů, kteří hodnotí technologický a komerční potenciál inovací.

Biotechnologie s názvem Hydal využívá použitý fritovací olej pro výrobu biopolymeru PHA, ze kterého se vyrábí bioplast. Laicky řečeno: technologie využívá živých organismů, které zkrmí olej a vyrobí tak zcela přirozeným způsobem surovinu pro plast. Hydal je současně první biotechnologií na světě, která dokáže v průmyslovém měřítku vyrábět biopolymer z odpadu a neodebírat tak zdroje potravního řetězce, jako je tomu u konkurence, která zpracovává například cukr, škrob nebo kukuřici.

Technologie z dílny českých vědců byla patentována VUT, přesněji týmem profesorky Ivany Márové, a do průmyslového měřítka ji převádí hned tři české výzkumné týmy: na VUT tým profesorky Márové, na Vysoké škole chemicko-technologické tým vedený doktorem Jiřím Trejbalem a v Mikrobiologickém ústavu Akademie věd ČR tým vedený doktorem Alešem Prellem.

„Cena, kterou jsme obdrželi, je vizitkou excelentní práce všech zúčastněných. Je to i příklad toho, že spolupráce mezi komerční sférou a výzkumnými pracovišti je možná, funguje a přináší takovéto výsledky, které vidí a kladně vnímá celý svět,“ zhodnotil Ladislav Mareš.

Ucelené české technologické know-how je nyní v rámci projektu přenášeno především do Číny, kde je k dispozici nadbytek použitého fritovacího oleje. Právě díky česko-čínskému projektu s názvem Suzhou Hydal Biotech získalo Česko Frost & Sullivan Innovation Award. „Pro naši další práci je velmi důležité, že jsme získali nezávislé hodnocení od nejlepších technologických expertů na světě. A máme nejlepší možný výsledek - excelentní hodnocení,“ vysvětluje Ladislav Mareš.

Projekt Suzhou Hydal Biotech v současné době zahrnuje výstavbu první pilotní linky na výrobu PHA, kterou NAFIGATE Corporation buduje společně s čínským partnerem firmou CLEANET. Jde o zásadní krok pro implementaci česko-čínského strategického projektu na přepracování odpadního oleje na biopolymer, který má podporu ze strany čínské i české vlády. Výsledný biopolymer bude dále využit k výrobě finálních produktů se širokým uplatněním od zemědělství až po potravinářství.

„Například půjde o folie pro zemědělce, které se na polích po skončení svého působení samy rozpadnou a nezatíží životní prostředí. Pracujeme společně s VUT i na vývoji obalů pro potraviny,“ vysvětlil Ladislav Mareš. Již nyní je zřejmé, že v Číně je pro uplatnění této biotechnologie i produktů z ní obrovský potenciál. První bioplasty se na tamním trhu objeví už v příštím roce. Vývoj v laboratoři trval 7 let. Uvedení na trh a komercionalizace technologie a její převedení do průmyslového měřítka zabraly další 3 roky. Česká republika díky tomuto technologickému řešení mimo jiné získává uznání za inovativní zelené technologie, které vznikají nikoli omezením produkce, ale jejím posunem na vyšší technologickou úroveň, šetrnou k životnímu prostřední a recyklující už jednou člověkem použité suroviny.

O NAFIGATE Corporation a.s.

Společnost NAFIGATE Corporation, a.s. propojuje experty z oblasti vědy a buduje globální centrum excelence, jehož cílem je transfer hi-tech produktů a inovativních technologií. NAFIGATE Corporation přináší na globální trh projekty zaměřené na vývoj nové energeticky úsporné generace nanovlákenných membrán pro technologie čištění vody a vzduchu, textilní průmysl či kosmetiku. Další klíčovou aktivitou NAFIGATE Corporation je transfer biotechnologie Hydal, která využívá použitý fritovací olej pro výrobu biopolymeru PHA. NAFIGATE Corporation, a.s. je partnerem české účasti na EXPO 2015. Světová veřejnost se tak může seznámit s oběma jejími vlajkovými technologiemi (nanovlákna a Hydal), které mění svět.

www.nafigate.com

O Suzhou Hydal Biotech Co. Ltd.

Suzhou Hydal Biotech je česko-čínský joint venture založený v únoru 2014. Jeho cílem je průmyslová výroba biopolymeru PHA s využitím čínského použitého fritovacího oleje. Pilotní továrna se staví v Suzhou Industrial Parku v Jiangsu provincii v Číně. Do provozu by měla být spuštěna v letošním roce.

www.hydalbiotech.com

zdroj: http://www.nafigate.com/cs/section/portal/app/news/detail/70532-nas-projekt-ziskal-frost-and-sullivan-innovation-award

Už nemusíte schovávat milence ve skříni, do prodeje jde neviditelný plášť

Česká nanotechnologická firma nanoSPACE uvede v září na světový trh neviditelný plášť. Cenu oznámí na tiskové konferenci příští týden.

„O neviditelný plášť jsme se začali zajímat už před několika lety, kdy jsme zaznamenali zprávu z Japonska, že se podařilo něco takového vyvinout,” prohlašuje marketingový ředitel nanoSPACE Jiří Kůs. Neváhali ani vteřinu a přes japonskou ambasádu se spojili s profesorem Susumou Tachi z Tokijské univerzity a začali pracovat na neviditelném nanomateriálu, který by byl cenově dostupný pro světový trh. 

Plášť neviditelnosti je vyroben ze speciálního retro-reflexního materiálu. Nanomateriál je tvořen tisícovkami nanokuliček na jedné straně, na které když dopadne světlo, odráží ho přesně ve stejném úhlu zpět. „Skleněné kuličky ve vnější vrstvě materiálu se chovají jako hranoly a odrážejí světlo po stejné dráze, po jaké přišlo, to znamená zpět do zdroje. Výsledkem je, že pozorovatel u zdroje světla obdrží více odraženého světla, a díky tomu vidí i jasnější obraz,” vysvětluje Jiří Kůs. Retro-reflexní materiály podle něj nejsou  žádnou žhavou novinkou, používají se například v dopravních značkách. 

Využití neviditelného pláště vidí marketinový ředitel nanoSPACE ve filmovém průmyslu. Běžný uživatel ocení plášť při schovávání lidí, například milenek či milenců. Marketingová kampaň vypuštěná s neviditelným pláštěm se bude jmenovat „Konec schovávání milenců ve skříni.” Jiří Kůs prozradil i jedno z hesel, které v kampani zazní: „Už nepotřebuji velkou skříň s únikovým východem, stačí nanoplášť od nanoSPACE”

zdroj: nanotechnologickekachny.cz

VTI vyhrálo soutěž Česká inovace za vodu a peletky z prasečí kejdy

Gratulujeme VTI za jejich úspěch za celou ANP ČR, jsme pyšní na český nanotechnologický průmysl.
Více ve videu (v čj s aj titulky)

Projev Jiřího Kůse na konferenci Česko je nano (24.3.2015)

Dámy a pánové,

zkuste na chvíli zavřít oči a představte si úplně jiný svět. 

Energie přestala být zajímavou komoditou, 

vyrábí si ji každý dům sám pomocí kvantových teček v oknech a skladuje ji v 3D nanobateriích. Inteligentní síť, jakýsi pokročilý energetický internet, zajišťuje tok a sdílení energie.

Představte si jiný svět, kde auto už není symbolem majetku ale služba, 

po ulicích jezdí autonomní elektromobily s grafenovými superkondenzátory, které se dokážou dobít za několik minut.  Aplikace na mobilním telefonu vám přivolá na zvolené místo a ve zvolený čas vozidlo bez řidiče a to Vás odveze, kam potřebujete. Zaplatíte přes internet – stejně jako dnes třeba jízdenku autobusu.

Představte si zcela jiný svět. Vzduch ve Vaší kanceláři se čistí sám, starají se o to fotokatalytické nátěry. O čistotu vody se starají nanofiltry schopné odstranit smrtících viry i radioaktivitu. Zdraví člověka sledují nanosenzory na oblečení a léky dopravují přímo k nemocné buňce nanokapsle s účinnou látkou. 

Neexistuje sériová velkovýroba v obřích továrnách, jak jste na to byli dřív zvyklí. Každý si teď tiskne předměty denní potřeby z nanokompozitních materiálů doma na své 3D tiskárně. 

Bohatý je ten, kdo si může na internetu zaplatit službu, přístup do databází věcí, nikoliv ten, kdo vlastní věci. Modním trendem je změna vzoru a barvy šatů pomocí aplikace na chytrých hodinkách. 

———————

A teď otevřete oči a rozhlédněte se.

Nová průmyslová revoluce, která je ve znamení chytrých materiálů a nanotechnologie,

už ve skutečnosti začala. 

Tohle vše už dávno není sci-fi, ale je to realita, která pomalu přichází.

——————

Otázkou je, jakou pozici zaujme Česká republika v tomto novém období. 

Handicap České republiky, že nemá žádná naleziště vzácných kovů nebo ropné vrty v 21. století zmizí. Kapitalismus tohoto století není o ropě, plynu nebo pásové výrobě, ale o převratných technologiích a chytrých materiálech. 

Česká republika dostala šanci vrátit se do pozice leaderů světového průmyslu, kde jsme kdysi byli. České strojírenství nebo výroba obuvi v Baťových závodech ve Zlíně byly světoznámé. Nyní nejde ale o obráběcí stroje, elektrárny, cukrovary nebo boty. Jedná se o nanotechnologie.

Česká republika je jedním ze světových inkubátorů nanotechnologie. Tým vědců z Technické univerzity v Liberci vyvinul v roce 2004 jako první na světě stroj na průmyslovou výrobu nanovláken. V současné době působí v ČR vedle výzkumných pracovišť, které se zabývají nanotechnologiemi, několik desítek firem s výrobky, kde jsou nanotechnologie použité. 

Jedná se například o nanovlákenné filtry a membrány, antialergické lůžkoviny, funkční nátěry, oblečení s hydrofóbním povrchem,  čističky vody s nanotechnologiemi, nanovlákenné struktury pro regenerativní medicínu a další. České republice patří řada patentů z tohoto oboru.

Teď Vám dám otázku: Když vyjdete ven, na ulici, a bude se ptát lidí, co vědí o českých nanotechnologiích, co se dozvíte? Pravděpodobně téměř nic. Informovanost české veřejnosti o nanotechnologiích je v současnosti velmi malá, tak jako jejich propagace. 

Zkusme to změnit a ukázat všem doma i za hranicemi, co a kdo je v Česku nano. 

Podnítit zvědavost školáků a studentů, aby nám vyrostly nové generace vědců a nanotechnologů. Pořádat konference pro odborníky a nano dny pro veřejnost ve velkých městech. 

Jít do škol a ukázat učitelům i jejich žákům, co se u nás v nano oborech vyrábí a vyvíjí, jak to funguje. 

Ukázat Čechům, že máme něco, na co můžeme být opravdu hrdí. 

O tom je projekt, který na této konferenci startujeme. 

Dámy a pánové,

Dnes jsme se tu všichni potkali, protože věříme, 

že Česká republika se může stát zase leaderem.

Dnes jsme se tu všichni potkali, protože jsme hrdí 

na české vědce a firmy a chceme jejich úspěchy šířit dál. 

Dnes jsme se tu všichni potkali, protože chceme, 

aby se synonymem pro Českou republiku stal slogan použitý před pár lety v článku New York Times: 

CZECH IS NANO! 

ČESKO JE NANO!

Děkuji za pozornost.

Konference Česko je nano: Česká republika má potenciál stát se lídrem v nanoprůmyslu

Česká republika má nakročeno k tomu, aby se stala světovým lídrem v nanotechnologiích. Na konferenci Česko je nano to dnes řekl vicepremiér pro vědu, výzkum a inovace Pavel Bělobrádek. Připomněl, že ČR patří řada "nanopatentů", veřejnost ale o nich málo ví, zahraniční výrobky prý bývají mnohdy známější než české.

Na konferenci Česko je nano se sešli přední představitelé českého nanoprůmyslu

Lukáš Konečný je vedoucí revolučního projektu pureSPACE Solution

Pavel Šefl z FN Nano ukazuje, že v pokojích ošetřených fotokatalytickými nátěry se cítíte krásně jako pták při letu horskou krajinou

JIMIplet vyrábí jedinečné látky, z kterých se šije například funkční prádlo. To pak odvádí pot, nebo je voděodolné.

Příklad užití látek JIMIplet

Kapitán nanoprůmyslu Jiří Kůs byl na roztrhání. 

Pavel Malúš, mluvčí ANP ČR, vysvětluje, že VTI dokáže z výkalů vyfiltrovat pitnou vodu. Užití vidí například při dobývání vesmíru, ale i v zemích s nedostatkem pitné vody.

Stejně jako nano umí dělat velké věci, tak i nano vtipy umí vyvolat velký výbuch smíchu

Jiří Kůs, předseda ANP ČR spolu s Pavlem Bělobrádkem na konferenci Česko je nano. 

„Víte, Česká republika je vlastně také taková nano země, ale může dokázat velké věci. Stejně jako malé nano věci mohou změnit chod světa. Ony ho vlastně už mění"

Děkujeme za tak velkou účast

A teď všichni skandujeme: "Česko je nano"

Pavel Bělobrádek ocenil dlouhou a těžkou cestu k této konferenci: „Česko je nano je slogan jednoduchý a jasný a jednoduché to opravdu je, ale cesta k tomu jednoduchá nebyla." Jménem Asociace mu děkujeme! 

V publiku seděli odborníci, novináři i politici. 

Kapacita Lichtenštejnského sálu byla naplněna. 

Protiroztočové hračky s nanovláknem

"Nanotechnologie jsou tím, co má obrovský potenciál. Máme velké štěstí, že se tomuto odvětví věnuje řada českých firem a výzkumníků," uvedl Bělobrádek. ČR je jedním ze světových inkubátorů nanotechnologií, pracují s nimi podle Asociace nanotechnologického průmyslu ČR již zhruba čtyři desítky firem a několik vědeckých pracovišť.

To, že Česko bude představovat velmoc v těchto technologiích, může mít zásadní vliv na ochotu investic z okolních států, uvedl vicepremiér. "Nanotechnologie se budou dotýkat každého z nás," řekl. Jde podle něj o oblast, která nesmí v národních prioritách orientovaného výzkumu chybět. O penězích, které by v příštích letech na jejich podporu šly, se jedná.

Nanovlákna jsou zhruba tisíckrát tenčí než lidský vlas a odborníci je považují za materiál třetího tisíciletí. V roce 2004 vyvinula Technická univerzita v Liberci jako první na světě technologii, která umožňuje průmyslovou výrobu nanovlákenných netkaných materiálů. Z nanovláken se vyrábí například protiroztočové lůžkoviny a antialergické hračky, které jsou nejúčinnější ochranou a prevencí pro alergiky na trhu. 

ČR by podle Bělobrádka neměla vést jen v tradičních průmyslových oborech, z nichž některé jsou velmi závislé na energiích a surovinách, ale měla by jít dopředu cestou, která je vhodná pro 21. století. Vzbudit se musí podle něj také zájem u mladých lidí, aby šli studovat obory, které s nanotechnologiemi souvisejí. Podle zástupce Generálního ředitelství pro výzkum a inovace Evropské komise Christose Tokamanise jsou nanotechnologie důležitým konkurenčním nástrojem. Zdůraznil, že podporu by měly dostat malé a střední podniky a ucházet se i o evropské fondy.

"V porovnání se světem jsme jedním z inkubátorů, jednou ze zemí, kde nanotechnologie začaly. Teď je otázka, co s tím uděláme dál," řekl v projevu na konferenci předseda Asociace nanotechnologického průmyslu Jiří Kůs, který zdůrazňuje, že Češi mají být už teď, na co hrdí. . Obor se rozvíjí teprve od konce 90. let minulého století. V současnosti se podle Tokamanise na nanotechnologie zaměřuje řada až sedm desítek regionů EU. "Spolupráce ale mezi nimi v tomto oboru moc nefunguje," konstatoval. Apeloval proto na nově vzniklou českou asociaci, aby se přidala do panevropské platformy.

"Nano" se využívá například v textilním průmyslu, medicíně, kosmetice, speciálních antibakteriálních nátěrech nebo i úpravách povrchů materiálů, například proti promoknutí, čištění vody od virů a radiace. "Není to jen inovace. Je to technologická změna, kde člověk najednou umí manipulovat s hmotou na molekulární úrovni. Jde to napříč všemi obory," vysvětlil Kůs.

Jedním českých projektů, kde se používají nanotechnologie, je PureSPACE Solution, ti vytváří hypoalergenní prostor, který se čistí sám. Pomocí fotokatalického nanonátěru ošetřují zdi a stropy, vyčistí tak vzduch od vysoké koncentrace mikroorganismů – alergenů, virů a bakterií. Zabraňují tím šíření nemocí a spouštění alergií. Zároveň ošetří textilní nábytek pomocí hydrofobních nástřiků, které zabraňují jejich ušpinění a stejný nástřik aplikují i v koupelně, která se pak čistí sama. „O naší službu projevují zájem hotely, kterým vytváříme hypoalergenní pokoje na klíč, ale i normální lidé, kteří mají sníženou imunitu, nebo je chtějí žít v čistém a moderním prostoru," říká vedoucí projektu Lukáš Konečný. Ošetřit se podle něj dají ale jakékoliv prostory, sám vidí největší potenciál v nemocnicích, ordinacích, kancelářích a školských zařízení, kde je vysoká šance přenosu nemocí, ta se právě jejich technologií dá snížit minimálně o 30 %. Školky, které byly ošetřeny technologií pureSPACE Solution hlásí vyšší docházku až o 50 %.  

 Pardubická firma Pardam naopak využívá "nano" jinak. Podle ředitele Jana Buka podala firma na konci února patentovou přihlášku na nanovlákenný elektricky vodivý materiál. Když se do něj pustí proud, tak je schopen v kontaminované vodě zabíjet viry a bakterie. Na vývoji spolupracuje se slovinskou univerzitou. Výrobky se mohou uplatnit v armádě i zemích třetího světa, řekl Buk ČTK.

zdroj.: ČTK

Je nanotechnologie Sci-fi? Konkrétní věci, které si už teď můžete koupit

Pokud si myslíte, že nanotechnologie jsou pouze sci-fi, podívejte se na tento odkaz, kde zjistíte, že to není  pravda :-)

Jak souvisí čokoláda, tričko a roztoč? Jsou nano

Podívejte se na rozhovor Martina Veselovského s předsedou Asociace nanotechnologického průmyslu Jiřím Kůsem v DVTV. Dozvíte se proč jsou protiroztočové lůžkoviny s nanovláknem nejúčinnější bariérovou ochranou pro alergiky, ale i jak fungují hydrofobní nástřiky, a z jakého důvodu už nebude v budoucnu důležitá ropa.